Dokázal jsem to já, tak to dokážete také

Nesmírná síla naděje

Můj životní osud mi dopřál být šťastným tatínkem a být i spokojeným v profesním životě. Postupně jsem se stal od technického pracovníka, vedoucího výroby, starostou rodného města, náměstkem hejtmana až majitelem společnosti na pořádání elektronických aukcí a dražeb.

Bohužel všechny tyto profese byly náročné, především na stres a nevhodné pro mou povahu introverta. Spolu s nedodržováním správné životosprávy to nebyl správný způsob života.

Poprvé jsem si ve 23 letech začal uvědomovat, že zdraví není samozřejmostí, ale dar. Začal jsem mít velké opakující se bolesti v břiše po sportovní námaze a nevěděl jsem proč. Ležel jsem v nemocnici, podstupoval vyšetření a čekal na informace o svoji diagnóze. Nakonec mi byla udělána biopsie jater ve Fakultní nemocnici Hradec Králové a potvrzena hyperbilirubinimie. S tím, že při nepravidelné stravě, psychické nebo fyzické zátěži se projeví tyto bolesti spolu s možným zažloutnutím kůže a bělma v očích. 

Mnoho let jsem tomu víc nevěnoval pozornost a vždy si tím všechny bolesti v břiše odůvodnil. Byl jsem pocitově zdráv a užíval jsem pouze léky na vysoký krevní tlak. Změna nastala, když jsem při středně náročné horské turistice měl velký problém s dechem a únavou. Stejné se to opakovalo i při dalším horském výstupu, kde jsem opět procházel dříve neznámou únavou. Rozhodl jsem se tedy navštívit paní doktorku, která mě zajistila další podrobná vyšetření. Výsledkem bylo, že játra jsou ve velmi špatném stavu a začala léčba při které jsem dodržoval přísnou dietu a vše si vařil jen na páře, užíval předepsané léky a navíc snížil zátěž organismu.

Bohužel bez výrazných úspěchů. Doktor mi sdělil, že se játra neregenerují a je potřeba pro záchranu života podstoupit vyšetření pro zapsání na čekací listinu pro jejich transplantaci. Po informaci o velmi krátké době života bez transplantace to byla jasná priorita. 

Všechna podrobná vyšetření nezjistila žádné další případné komplikace pro transplantaci a já byl zapsán na čekací listinu mezi příjemce orgánu. Zde se výběr nejvhodnějších příjemců pro transplantaci orgánů provádí na základě shody v krevní skupině, váhových a velikostních parametrů mezi dárcem a příjemcem. U srdce a jater se také zohledňuje naléhavost transplantace a příslušný region. Čekal jsem stále 24/7 na telefonu ohledně telefonátu o nalezení možného dárce a transportu do IKEMu. Čekal jsem se sbalenou taškou do nemocnice, kterou jsem stále u sebe vozil v autě. Čekání bylo dlouhé, nikam jsem na doporučení necestoval, vždy jsem nahlásil koordinátorce místo přespání mimo adresu domova i změny zdravotního stavu.

Zdravotní stav se mi dál výrazně zhoršoval. Objevily se mi na kůži červené skvrnky. Sám na sobě jsem každý měsíc/týden viděl, jak tělo chátrá a mění se. Stálá únava, velký úbytek váhy, vystoupení cévy na hrudní kosti a kolem pupku a na prsou a zádech početné pavoučkové cévy. Dočkal jsem se zavolání, že je dárce. Bál jsem se operace a jel sanitou přitom v naději, že je ten den „D“ kdy se vše změní k lepšímu. Při cestě jsem si stačil zavolat s nejbližšími a říci jím osobní slova. Bohužel, ale i bohudík dostal orgán pacient, který čekal se mnou a já jel druhý den domů. Uplynulo několik měsíců a třetí den po mých 49 narozeninách jsem opět slyšel očekávané zvonění telefonu. Byl další potencionální dárce a já byl opět odvezen sanitou do IKEMu. Tentokrát jsem byl již klidnější, protože jsem věděl, jak probíhá předoperační příprava.

Transplantace trvala celkem 6 hodin a já byl převážen během operace ještě na CT vyšetření s podezřením na komplikaci s novým orgánem. Po probuzení po umělém spánku na ARU jsem cítil ihned mnoho síly a energii. Bělmo bylo výrazně bílé, zmizela mi i céva na hrudi i pavoučkové cévy. Zůstala mi jen připomínka na tento den jizva ve tvaru kousnutí od žraloka. Po vyšetřeních mých starých jater v laboratoři jsem se navíc dozvěděl předpokládanou příčinu onemocnění, že jsem heterozygot s nedostatkem proteinu A1AT, který je tvořený v játrech. „Jeho nedostatek může vést ke vzniku plicního emfyzému a jeho dysfunkční tvorba vede k cholestatickému onemocnění jater (cirhóze jater, hepatomu).“ 

A jaký je pocit a život po transplantaci? Je to úleva, radost a především život-už znám význam tohoto slova, jeho hodnotu a chci prožít nejlépe jak to jen jde každý další den. Léky, které užívám a budu užívat po zbytek života, pravidelná vyšetření a některá omezení jsou maličkostí proti tomu co jsem získal.Nyní jsem rok po transplantaci a nadešel čas pomáhat lidem co prožívají podobný osud, proto jsem založil Nadační fond Archanděl.

Marek Pieter, zakladatel Nadačního fondu Archanděl